Když andělé hledali zvířátka k jesličkám, byl lev odmítnut pro svou hrubost, liška pro svou nepoctivost a páv pro svou pyšnost. Těmi pravými se ukázali být zdánliví outsideři: osel pro svou trpělivost a vůl pro svou pokoru. O tom, že není osel jako osel a že není vůl jako vůl, se právě před jesličkami přemítá velmi dobře. Příležitostí je k tomu v těchto dnech hodně.
Nabízí se zajít na výstavu betlémů (v Praze například jako obvykle u Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí, dále v Klementinu nebo v Muzeu Karlova mostu), ale osobně doporučuji spíše zajít do kostela. Nebo rovnou do několika. Na internetu jsou na stránkách www.krestanskevanoce.cz k přečtení nejen obecné texty o vánočních svátcích a tradici betlémů, ale jsou zde k dohledání také informace o „otvírací době“ konkrétních kostelů a o historii jejich betlémů. Že je v dejvickém kostele sv. Matěje k vidění perníkový betlém jsem věděla, ale tušíte, jaký betlém se skrývá za dveřmi kostela sv. Jakuba Staršího v Petrovicích? Jeho fotografie z dálky připomíná stěny karlštejnské kaple sv. Kateřiny ze zlacených plátů s drahokamy. Je to svého druhu fotokoláž: krajinu utvářenou reprodukcemi místních domů zabydlují místní lidé. V současné době už prý zahrnuje asi šest set postav farníků, živých i těch zesnulých.
Na objevování betlémů s sebou určitě vezměte děti: z brněnských a pražských kostelů, zapojených do projektu, si mohou odnést papírové figurky a doma si k nim z výše uvedených internetových stránek vytisknout kulisy a sestavit si vlastní jesličky. Napovím vám, že v Praze si pro Pannu Marii můžete zajít ke sv. Ignáci na Karlovo náměstí, sv. Josefa dostanete v Loretě na Hradčanech a Ježíšek čeká příhodně u Pražského Jezulátka v Karmelitské ulici. A když už budete stát nebo s dětmi dřepět u těch jesliček, nestyďte se Ježíškovi zamávat, usmát se naň, nebo mu zazpívat koledu. Zahřejete to jeho i vás – a možná se k vám přidají i další návštěvníci. Ono se už moc nezpívá a je to škoda. Taky si můžete udělat rodinnou soutěž o nejsympatičtější betlémskou figurku. Nechte ji děti nakreslit nebo namalovat a vydařený obrázek přihlaste do soutěže. Vzpomínám na jednu výstavu dětských vánočních kreseb, kde bylo mezi zvířátky okolo jesliček i prasátko. Nevím, zda by vyhovovalo letošnímu zadání, ale přišlo mi to velmi originální a milé.
Stejně jako mi přijde milé osazenstvo betléma Marie Fischerové-Kvěchové na našem okně. (Děkuji za něj svým nesmírně šikovným rodičům.) Bába s kozou, hubený krejčík, hošík s kolébkou, všichni v parádních krojích z Chodska, Valašska, Slovácka se scházejí před stájí prozářenou světlem. Ptáte se, odkud vychází to světlo? To je přece nad slunce jasnější. To světlo, co ve tmě svítí a tma je nepohltila, je přece Láska. Pamatujte na to, až zase narazíte na osla, kterému chybí jakákoliv trpělivost, nebo na vola, pro kterého je pokora cizí slovo.