www.laniusminor.cz

© 2016-2019 by Marie Jandová Created with Wix.com

 

Když Kryštof Kolumbus zkraje září 1493 vyplouval z přístavu v Cádizu na svou druhou výpravu, Taínové na karibských ostrovech o tom neměli ani tušení. Bez televize a bez internetu žili v blažené nevědomosti, muži dál nasedali do kánoí vydlabaných z kmenů a vyráželi na lov ryb, ženy dál obdělávaly políčka a pekly maniokové placky a děti si dál hrály s ochočenými papoušky. Dokud se Španělé nevylodili u jejich břehů. Kontrolu nad Jamajkou si dobyvatelé udrželi skoro sto padesát let, dost dlouho na to, aby z nevýznamné rybářské vesničky Caguay vybudovali důležitý přístav. Když pak ostrov ovládli Angličané, přejmenovali město na Port Royal. Jestli čekali, že si z toho Španělé sednou na zadek, tak se spletli. Pozice Angličanů byla velmi vratká, takže na obranu proti dotírajícím Španělům nakonec povolali piráty a na oplátku jim v královském přístavu poskytli neomezený azyl. Piráti věhlasných jmen jako John Morgan, Černovous, Calico Jack nebo Anne Bonyová i ti bezejmenní se v přístavu rychle zabydleli a zútulnili si ho po svém: bary a nevěstinci. Jestli si někdy mohli piráti dělat naděje na život v ráji, tak to bylo v druhé půlce 17. století právě tady, v Port Royal. Jenomže někteří se tu propili rumem do žebroty a taky tady kvetl trh s otroky, takže ten ráj byl zároveň peklem a přístavu se přezdívalo Sodoma Nového světa. Když se 7. června 1692 zatřásla zem a vlna spláchla velkou část města postaveného na písku do moře, viděli v tom mnozí Boží trest. Nebyl to konec světa, i když to tak chvíli vypadalo, jen konec jednoho města. Zhruba polovina obyvatel tuhle katastrofu přežila, ale o pár let později město vyhořelo a o další devastaci se postaraly vracející se hurikány. Osada na cípu písečné kosy je dnes zase jen malou vískou, významnou jen zápisem svých ruin pod hladinou na seznam památek UNESCO.


Jestli se někdy Rakušan Alexander Pfister podíval do jamajského přístavu, to nevím a ani to není důležité. Podstatné je, že vymyslel karetní hru, nazvanou nejprve Obchodníci z Karibiku a později vydanou pod názvem Port Royal. Ta hra má hned několik předností, pro které ji ráda doporučím vaší pozornosti.

 

  • Je nenáročná na místo. Hrací karty se vejdou do malé krabičky a při hraní si vystačíte s běžným stolkem. Párkrát se nám sice stalo, že pomalu nebylo kam vyložit nové karty, ale hra má svižné tempo a podobné krize nikdy netrvají dlouho.

  • Má snadná pravidla. Vysvětlovali jsme je už mnoha novým spoluhráčům a po rychlém seznámení s druhy karet a principem hry jsme se rovnou vrhali na zkušební partii a druhou hru už jsme hráli naostro a s vyrovnanými šancemi všech hráčů na výhru.

  • Ve hře je rozumně vyladěná možnost taktizování a prvek náhody. To první přispívá k tomu, že se hra hned tak neomrzí, to druhé vyvažuje případnou různou úroveň hráčů, takže se může líbit i těm, kdo ji hrají poprvé, nebo dětem.

  • Karty se graficky povedly. Do přístavu zabydleného obchodníky, osadníky, kapitány, mnichy, námořníky, piráty, slečnami, všeuměly, vtipálky, admirály a guvernéry připlouvají šalupy, flauty, brigy, fregaty a galeony, podnikají se expedice a vybírají se daně. Jeden by se v tom snadno ztratil, ale všechny informace na kartách jsou hezky přehledné, a i když mají karty postav názvy v češtině, není jejich jméno pro hru podstatné, takže ke hře můžete přizvat i cizojazyčné kamarády. Za dobrou vychytávku považuju taky to, že kromě herní funkce na lícové straně plní každá karta zrubu i funkci peněžní.

  • Pátým plusem pro nás je, že je Port Royal hratelný i ve dvou. Vlastně ale ani nepamatuju, kdy jsme naposled hráli sami, protože ji teď vybalujeme každému, kdo si s námi chce zahrát, takže jsme ji asi přece jen hráli častěji ve třech, ve čtyřech nebo v pěti. S více hráči už pravidla nepočítají, možná by se to dalo zkusit, ale asi ne bez otevřené lahve karibského rumu.

 

Port Royal nás fakt baví, v posledních týdnech ho hrajeme hodně často a skoro výlučně. Chcete si zahrát taky? Nebojte, jamajský přístav byl možná prolezlý hříchem skrz naskrz, ale na téhle hře nic hříšného není. Vždyť kdo si hraje, nezlobí.

 

Pfister, Alexander: Port Royal. MINDOK 2014.

Please reload

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now