www.laniusminor.cz

© 2016-2020 by Marie Jandová Created with Wix.com

Prchavé dojmy

 

Když bylo Wilhelmu Hansenovi 28 let, založil Dánskou lidovou pojišťovnu, která tehdy průkopnicky nabízela životní pojistky řadovým občanům. Krom toho se nadchnul pro nový mezinárodní jazyk volapük a dokonce ho vyučoval. Známosti mimo hranice jeho rodné země a zmínce na mém blogu se mu ovšem dostalo díky jeho zálibě v umění. Ještě během první světové války a pak i po ní kupoval obrazy, z kterých vytvořil jednu z nejpozoruhodnějších sbírek francouzského umění v severní Evropě. Ještě za svého života ji jednou týdně zpřístupnil veřejnosti a po smrti ji odkázal státu. Vybraná díla z Hansenova souboru zapůjčilo dánské muzeum Ordrupgaard do Prahy a k vidění jsou do příští neděle v Paláci Kinských.

 

Impresionistické malby mám moc ráda, až tak, že jsem před pár lety neváhala zajet na jejich výstavu do vídeňské Albertiny. Staroměstskému náměstí se ale kvůli davům před orlojem a děsivým nadživotním pandám a gorilám vyhýbám, takže bych jedinečnou výstavu Francouzský impresionismus: Mistrovská díla ze sbírky Ordrupgaard nejspíš prošvihla, nebýt zanícených slov souseda z chalupy, kterému tímto srdečně děkuji.

 

Nad Starým Městem se rozvalily olověné mraky a vylévaly si svou zlost na roztažené deštníky, nasazené kapuce a oblečené pláštěnky. Okna v prvním patře šlechtického paláce byla zacloněná, v sálech vládlo bezčasí, a přece: jeden z prvních obrazů, upoutávající pozornost svými rozměry i umístěním, jako by do sebe vpil všechno mokro, které návštěvníci neodložili v šatně pod schody. Daubignyho Mořská scenérie, zataženo. Šedá obloha a zvlněné moře se potkávají skoro v geometrické půlce plátna, ale nebe má přece jen o kousek navrch. Pozná se to podle orámování s vyřezávanými ozdobami v osové symetrii. Rámy obrazů jsou samy o sobě uměleckým dílem a stojí za to po opuštění posledního sálu přejít přes chodbu a dát si to kolečko ještě jednou, kvůli nim.

 

Před dalším mořem, tentokrát viděným Monetem v Le Havru, couvám a zase se přibližuju a číhám na ten okamžik, kdy se z fleků stane mořská vlna, kdy se jednotlivé nepokrytě přiznané tahy štětce spojí v obraz. Plátna napnutá do rámů ani sto let po smrti svých autorů nejsou dokončená, dokud se na ně někdo nepodívá, dokud to rozsypané barevné puzzle neposkládá v tančící postavy nebo kvetoucí švestky v zahradě, dokud se nenechá oslnit ranním svitem v pařížských ulicích nebo se prohřát podvečerním sluncem v Pissarrově zahradě.

 

Výstava je připravena s příkladnou pečlivostí. V ateliéru je možno naaranžovat si, nasvítit a naskicovat vlastní zátiší. Já jsem si vystačila s obdivováním děl mistrů. V jednotlivých sálech jsou plátna Hansenovy sbírky rozvěšena podle motivů a některá doprovází i slovní popis. A byly to právě tyto doprovodné texty, které mě přivedly k otázce, zda lze impresionistická díla popsat jinak než v dojmech. Jak hovořit a psát o obrazech křehkých tak, že snesou jen letmý dotek tanečních špiček? Jaká pro ně najít slova, aby nedupala jako slon v porcelánu? Opravdu obraz i skica Tanec v Le Moulin de la Galette tlumočí radostnou atmosféru nedělní taneční zábavy ve slunečném odpoledni a ztělesňují smyslové opojení moderním městským životem? Kolik kouzla Zahradního koutku v Éragny se udusí v komentáři, že byť obraz působí jako klidná scéna bez vzruchu, jeho malířské podání krajiny vibrující ve slunečním světle je samo o sobě dějem, který naplňuje obraz radostí a ztělesňuje oslavu léta a rodinného života? A není moudřejší na zátiší jen tiše spočinout zrakem, než si naň otvírat ústa a prohlašovat, že zatímco Gauguinův obraz Dvě vázy s květinami je úvahou nad schopností malířského média zachytit skutečnost na základě nově vytvořeného vizuálního řádu, v Zátiší Odilona Redona barvy získávají až sakrální charakter, který odkazuje na vyšší duchovní rozměr smyslové skutečnosti?

 

Přiznávám, že mi ty interpretace nic neříkají. S obrazy to mám jako s hudbou. Buď se mi líbí, nebo ne. A víc znát nepotřebuju. Možná jsem arogantní ignorant, možná si jen dopřávám ten přepych moct se z něčeho radovat a nemuset racionalizovat a vysvětlovat, proč mě ty barevné fleky tak blaží.

 

Francouzský impresionismus. Mistrovská díla ze sbírky Ordrupgaard 29. června – 13. října 2019. Palác Kinských, Praha.

 

 

 

Please reload

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now