www.laniusminor.cz

© 2016-2019 by Marie Jandová Created with Wix.com

O medvědáři, lední medvědici a jiných maškarách

 

Víkend v půlce února jsme chtěli strávit na Moravě, ale angína, chřipka a podobné nezvané návštěvy nás předběhly a dorazily tam dřív a my jsme se s nimi nechtěli přetahovat o prostor a pozornost, takže jsme cestu na východ odložili a vydali se opět na jih. Byl pátek, něco před desátou večerní, když jsme si zašli do hasičárny zaktualizovat společenskou rubriku a kalendář společenských akcí a dozvěděli se o masopustním průvodu, startujícím za čtrnáct ne dní, nýbrž hodin. Když jsme šli loňským průvodem v civilu, kochali jsme se, ale zároveň jsme vnímali, že to není tak úplně ono a slibovali jsme si, že příště se přidáme ke kostýmovaným účastníkům. To příště přišlo ale dříve, než jsme čekali, a skoro to vypadalo, že si slib splníme až napřesrok. Jenomže když máte ty správné sousedy, můžete si splnit i sny, o kterých se vám zatím ani nezdálo.

 

Nepamatuju si, že by se mi někdy zdálo o tlusté lední medvědici, která na řetězu tancuje kolem svého medvědáře, ale to vysluněné zimní odpoledne jsem se pomocí zapůjčeného domácího overalu s kapuckou a ouškama a dvou načechraných péřových bund nacpaných do bříška podobala roztomilému zvířátku o medvědí chlup víc než sama sobě. A díky nedostižně širokému sortimentu vietnamského supermarketového trhovce v Blatné se chalupář proměnil v kočovníka od světských, vysoké boty, manšestráky, vestička, klobouk, pestrý šátek a tmavé brejličky… kam se hrabe Berousek. Na vyleštěném stříbrném řetězu mu těžkým krokem ťapali dva medvídci: jeden vlastní, dobře vykrmený, druhý půjčený, o poznání vychrtlejší. Nevím, jak tomu druhému, ale mně, tomu prvnímu, bylo v onom jasném a nezvykle teplém dni v tom huňatém kožichu poněkud horko. Nezapotila jsem se ale zdaleka tolik, jako severokorejský soudruh Kim, který se jednak tahal s těžkou raketou a jednak z něj stékaly čůrky potu, jak si nemohl dovolit ztratit svou plastovou tvář. Horko muselo být i Sněhurce, narostla ke třem metrům a tak byla hřejivému sluníčku blíž než všichni ostatní. Blíž to ale měla i do oken domů podél cesty a zvládla políbit přihlížejícího pána v prvním patře stejně jako nakouknout přes branku do dvora. Velká Sněhurka měla taky své větší i menší trpaslíky v počtu větším než malém, kdoví, kolik jich bylo, určitě ale víc než sedm, a hráli všemi barvami, hlavně světle zelenou, blankytně modrou a jasně červenou, a kdo si nestihl vypěstovat vousy, dohnal to brejličkami, nebo aspoň lucerničkou. K jejich dokonalosti přispívala notnou měrou i dokonalá zlá královna s problematickým zrcadlem a ještě problematičtějším jablkem, a taky zelený myslivec s rudým srdcem laně, který si zaslouží uznání za osvětovou činnost, jak trpělivě mnohým dospělým připomínal svou pozapomenutou kladnou roli ve Sněhurčině příběhu.

 

Masopustní průvod svádí dohromady bytosti, které by se jinak potkaly nanejvýš v pohádkové knize, pokud vůbec. Ochotníci vyvětrali kostýmy z Popelky, komorná, princ i král se dostavili osobně, jen královna měla záskok jako z Cimrmanovy hry. Ze schwarzenberských lesů docválal jelen se Smolíčkem na zádech, z chaloupek ke mně čelem k lesu zády přišly čarodějnice, z komiksových sešitů vyskočila v zářivých žlutých botkách a červené puntíkaté sukýnce Minnie, z dobrodružných příběhů si odběhli piráti, indiáni a kovbojové, a kdyby se někomu ze sluníčka nebo ze sousedského občerstvení zamotala hlava, byl tu ku pomoci malý doktor Bolíto.

 

Pro dětské převleky a hry na někoho jiného mají všichni pochopení. Pro nahastrošené a namaskované dospěláky už může někomu pochopení scházet. Není nad to zkusit si to na vlastní, třeba medvědí, kůži. Ten medvěd nejsem já, nýbrž já jsem ten medvěd. Chápete? Já bych ve svém ctihodném věku netancovala po mirotickém náměstí kolem sochy slavného rodáka. Lední medvěd si pod Mikolášem Alšem klidně zahopsal – a jakou mu to udělalo radost, tomu medvědovi. A Alšovi určitě taky, a jako dřív maloval masopustní harlekýny a husary, mít ve vysochané ruce skicák a uhel, možná by nakreslil i toho medvědáře, myslivce nebo trpaslíka. Jenomže na skicák autor sochy pozapomněl, takže jestli chcete vidět Sněhurku, Kima nebo čarodějnici, klikněte sem a proklikejte si celou galerii profi fotek.

Please reload

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now