Představíte-li si Thassos jako ciferník hodinových ručiček, což při jeho tvaru není až tak těžké, pak další z výletů po tomto podmanivém řeckém ostrově podnikneme proti směru hodinových ručiček z osmičky na jedničku se zastávkou někde na druhé hodině a třetí minutě cestou tam a při návratu si můžeme dát čaj na páté. Připraveni na cestu časem?
Ostrov obkružuje kvalitní asfaltová silnice o celkové délce téměř 100 km. Právě po ní se teď rozjedeme, zalesněné kopce po levé straně, otevřené moře po pravé. S kocháním ale opatrně, v této části své trasy kopíruje silnice pevninu dosti věrně, což znamená, že o zatáčky není nouze. Když přetrpíte serpentiny, stanete se za odměnu svědky zázraku: po zhruba padesáti ujetých kilometrech se ocitnete v Malajsii. Přesně takový dojem v člověku vyvolává Panagia, město vody. Končí bezdeštné léto, ale tady to zurčí, klokotá a šplouchá ze všech stran a bujná zeleň a pára, stoupající z hor (nacházíme se pod nejvyšší horou Thassosu Ypsarion), vytvářejí dokonalou iluzi deštného pralesa. Navíc trochu krápe, ale to tady člověk skoro čeká a nikomu to nevadí. Projdeme se podél potoka k náměstíčku s fontánami, pojmenovanými Springs of Love, možná podle starého dubu s kmenem vykotlaným ve tvaru srdce. O pár kroků dál stojí kostel zasvěcený Panně Marii (která dala jméno i samotnému městu). Stojí za to vejít a na chvíli se posadit. Prostor je dost velký, aby pojal pár desítek lidí, a když začnou zplna hrdla zpívat, je to určitě slyšet až v nebi. Při proplétání se uzounkými uličkami mezi bílými domky s balkónky narazíme na keramickou dílnu. Pokud chcete suvenýr z Řecka, který nebude příliš turistický, tak tady jste správně. Než popojedeme dál, můžete se ještě posilnit skvělým kůzlečím či jehněčím, jen buďte šikovnější než já a nevyklopte si ho do klína.
Vlastním cílem naší cesty je hlavní město ostrova: Thassos, alternativně nazývaný též Limenas (v překladu přístav). I tady nám bude pršet, takže si rozmyslete, jak chcete dešti čelit. Můžete se posadit do kavárničky u přístavu, popíjet frapé a sledovat přistávající a odplouvající trajekty, které představují jediné spojení ostrova se zbytkem světa – Thassos totiž nemá letiště. Anebo můžete rozevřít deštník a dokopat se na prohlídku antických vykopávek. Je jich tu hned několik, ale nemusíte se šplhat k amfiteátru, ani hledat akropoli, pro představu stačí navštívit agoru u starého přístavu. Vstup je zdarma, tak si nestěžujte, že tu chybí jakékoliv tabule s texty o tom, co to ta agora byla a jak to tu kdysi vypadalo a před kolika lety to kdysi asi tak bylo. Základní informace si můžete později dohledat na internetu, teď pozorně koukejte kolem, jak rozsáhlé to tady je, jak přesně na sebe dopadají kamennné kvádry ve zdech, jak předkové řešili odvod vody a jak byly tvarovány sloupy. Schválně, jsou dórské, iónské nebo korintské? Kdyby vám přišlo, že jich tu zbylo nějak málo, popojděte pár metrů ke kostelíku svatého Mikuláše a nakoukněte okýnkem dovnitř – pár jich tam najdete (o původu zdiva pomlčím). U kostela rostou palmy s kmeny jako krky plyšových žiraf a taky velikánské keře rozmarýnu, nad kterými poletují kolibříci. Dobře, nejsou to kolibříci, ale když si vyhledáte obrázek dlouhozobky svízelové, snadno ten omyl pochopíte.
Pro dnešní výlet jsem avizovala ještě jednu zastávku. Zůstaneme na východní straně ostrova, jen z Limenasu sjedeme zpátky na jih. Ženský klášter sv. Michaela archanděla, nejvýznamnější církevní památka ostrova, jako by byl vtesaný do skály nad mořem. Pamatujte předem na vhodné oblečení a vězte, že dlouhé kalhoty to nejsou. U vchodu ale půjčují sukně, které si přes ně můžete přetáhnout. Taky tu platí zákaz fotografování. Snad i díky tomu si místo navzdory turistům uchovává jistou posvátnou atmosféru. Veřejnosti přístupná je jen část areálu, kaple a obchůdek s ikonami a drobnými suvenýry. (Já vím, slibovala jsem čaj, ten tu ale nenabízejí.) V době naší návštěvy upoutávalo pozornost návštěvníků i bezprostřední okolí kláštera, znatelně postižené nedávným požárem. O tom ale v některém z příštích dílů thassoského miniseriálu. Abyste na sraz k dalšímu výletu přišli ve správný čas, nezapomeňte si poslední říjnový víkend posunout hodinové ručičky!