Pravděpodobnost, že tuto hru znáte, je vyšší než vysoká. Je to prý druhá nejprodávanější hra na světě. Ovšem kdyby si jistá rodina Scottových v 70. letech 20. století nehrávala s kostkami pětiletého syna, dost možná byste tuto hru neznali ani vy, ani já, ani kdokoliv jiný. Starší sestře Scottovic kluka Leslie totiž hra nešla z hlavy, až v ní uzrála do podoby, kterou v roce 1983 na londýnském veletrhu her a hraček představila světu pod názvem jenga. Pro pojmenování hry sáhla do svahilštiny. Leslie se totiž narodila a vyrůstala v Africe a svahilština byla jazykem jejího dětství. Zkuste hádat, co by tak mohlo svahilské jenga znamenat. Napovím vám, že je to sloveso.
Herní pravidla jsou prostá. Z padesáti čtyř kvádříků postavíte osmnáctipatrovou věž, z které pak jednotlivé kousky vytahujete a kladete nahoru. Tím věž neustále zvyšujete – a destabilizujete. Je jasné, že se ta vetchá konstrukce jednou zhroutí. Vám jde o to nebýt tím, kdo se jí před zřícením dotkne jako poslední. Jenga má všechny atributy dobré hry: je rychlá, zábavná i napínavá, pro variabilní počet hráčů a s vyváženým poměrem ovlivnitelnosti a náhody. Jen ty pády nadělají trochu hluku, ale to vás od hry rozhodně neodradí (pokud nemáte velmi lekavé mazlíčky nebo sousedy). O potenciálu hry svědčí i obměny pravidel (třeba vytahování jen jednou rukou), variace hry (dílky barevně rozlišené nebo s úkoly, které po vytažení plníte) i různá provedení (XXL jenga na zahradu i digitální jenga do chytrého telefonu).
Skládačka působí tak přirozeně, jako by existovala odjakživa. Koho by při hře napadlo, že má svého autora, vlastně autorku, a marketingový příběh, který Leslie Scott odvyprávěla ve své knize About Jenga. Podle anotací a recenzí je to čtení ani ne tolik pro herní fanoušky, jako spíše pro zájemce o fungování trhu. Zkušenosti nezkušené osmadvacetileté neznámé majitelky neznámé nové společnosti s prodejem neznámé nové hry mohou být i s odstupem let poučné. Těžké začátky ji, jak patrno, neodradily ani od podnikání ani od vymýšlení nových her. Žádná už ale nedosáhla takového ohlasu jako jenga.
Přispělo k tomu i její exotické pojmenování? Autorka je přesvědčena, že ano. Úmyslně vybírala slovo, které v angličtině nic neoznačuje, aby jednou definicí slova jenga mohla být její hra. Tyto ambice se naplnily a nadto má slovo jenga našlápnuto stát se metaforou nestability. Až při příštím stěhování nebo malování budete stavět knížky do vratkých komínků, už je budete umět pojmenovat. A ještě můžete machrovat, že znáte svahilské slovo pro stavět, vztyčovat, konstruovat. Jako název této hry je to nudně trefné, že?
Zahrajte si jenga, to nudné není. A když vám věž spadne, řekněte jen žádnej problém. Nejlíp rovnou svahilsky: hakuna matata.