top of page
  • Text: ťuhýk - foto: ťuhýk

Baroni na kolech


Za tip na návštěvu vísky nedaleko Blatné jsme vděční sousedce Pavle. Kluzití výlety, jak trefně podotkl jeden ze dvou členů našeho Klubu zimní turistiky, jsou spontánní a svižné výpady do přírody, z kterých se zase rychle vracíme k sálavému teplu kamen. Onu lednovou sobotu sice nádherně svítí sluníčko, ale stejně je zima a větrno a nám ani nepřijde na mysl podniknout výlet na kole, jakkoli příhodné by to v tomto případě bylo. Naším cílem jsou totiž Bratronice a v nich žili byli dva bratři, nabízelo by se říci, až na to, že jedním z těch bratrů byla sestra, takže dva sourozenci, Blanka a Christian Battagliovi, baroni na kolech.


Český šlechtický rod Battagliů s původem v Itálii, jak patrno i z celého názvu rodu Battaglia de Sopramonte e Ponte alto, se do Bratronic dostal v druhé polovině 19. století, kdy rytíř Talacko odkázal svůj majetek svému synovci Josefu Battagliovi, po kterém dědil Quido Battaglia, moudrý muž, dobrý hospodář, schopný chovatel kaprů a přísný otec Blanky a Christiana, kteří oba propadli kouzlu jízdního kola:


Zatímco jeho předci z rodu modrých rytířů se modlili, aby jejich meče byly ostré a koně hbité, on si přeje, aby byl slavným cyklistou. Aby měl dres modrý jako nebe. Ta modlitba se mu splní. Ale vypadne tam jedno slůvko: slavný. Bude cyklistickým závodníkem, ale nikdy nebude slavný. Bude – obrazně řečeno – horolezcem, ale nikdy nevystoupí na Mont Everest a Mont Blanc. Bude lézt po vrškách a kopcích a dívat se, jak praporce jiných vlajou na nejvyšších vrcholcích světa. Ale bude šťastný? Šťastný je zřejmě nejšťastnější slovo na světě. Šťastný znamená víc než bohatý anebo slavný. Christian je svým způsobem šťastný. Mladý baron obléká dres Českého lva pražského. Šetří si na své první kolo Brampton závodní – Anglie. Dostane svolení od otce a jede na něm až do Marseille a tam do něho narazí osobní auto. Christian vylítne až na jeho střechu. V Marseille byla tehdy hrozná nemocnice. Čeká ho buď rakev, nebo dřevěná noha.


Takto poutavě se o bratronických sourozencích rozepsal v povídce Baroni na kolech Ota Pavel, a jestli se chcete dovědět, jak to s Christianem bylo dál, proklikněte odkaz na autorovu povídkovou sbírku Syn celerového krále a v pdf souboru nalistujte stranu 100. Já si na seznam četby přidávám ještě Cyklistku Jany Poncarové, román inspirovaný životem Blanky Battaglia. A koho víc než próza zajímají fakta, najde ta základní na webových stránkách obce


Na čtení je ale před branou renesančního zámku trochu zima. A moc bychom si nepomohli, ani kdybychom překonali bránu a pozvali se dál. Parádní mansardová střecha hlavní budovy září novotou, ale pohled na stav objektu včetně přilehlé kaple dává tušit, že se současný majitel ještě pořádně plácne přes kapsu, než to tady dá do kupy natolik, aby se tu dalo zapadnout do křesla a číst si. Číslo popisné 1 tedy necháváme za zády a zakrátko i celou vesnici a zamíříme k Rošickému lesu.


Na jeho okraji hlídají tři hnědé kozy velikou hájenku, a přesně opačným směrem, než ukazuje šipka na kamenné zdi přilehlé stodoly, stojí novogotická lesní kaple Battagliů z Drahonic a Enisů z Lažan s hrobkou. Za bicyklovými sourozenci a jejich rodiči by bylo třeba zajít na hřbitov do Záboří; tady, s výhledem na rybník Chvalov, odpočívají dávnější předkové.


Nebudeme je rušit a necháme se vést větrem, sluncem, ledem, úvozovými cestami a traktorovými stopami mezi pastvinami a rybníky krajinou světla a stínu, kamenů a mechu, kterou v létě zabydlí skautíci na dvou loukách, od sebe co by kamenem dohodil, uprostřed zimy je to ale tichá a kouzelná země skřítků. A taky trochu krav a koní. A chvilku ještě i andělů, kteří před kapličkou na návsi hrají pétanque s vánočními koulemi.




Komentarze


bottom of page