Cesta do Jaiponska

To rozhodnutí padlo koncem minulého roku. Být to na mně, ženě, zůstanu blízko ohně a vyběhnu nanejvýš na zahradu posbírat pár bobulí. A když už někam dál, tak ne zrovna přes půl zeměkoule. Ale muže, lovce připraveného vyrazit za dobrodružstvím, pošimral na tváři paprsek vycházejícího slunce provoněný cedrovými háji a mořem plným ryb a bylo jasno.

Nejvíc jasno bylo v tom, že se nechceme ztratit v davu turistů na obvyklé ose Tokio – Kjóto – Ósaka. V hledání alternativní trasy nám pomohla holčina, která má Japonsko procestované jako průvodkyně malých expedičních skupin. Zvažovali jsme, zda se k některé nepřidat, procházeli jsme i nabídku zájezdů cestovních kanceláři, ale nakonec jsme se, povzbuzeni osobní zkušeností několika našich známých, přiklonili k cestování po vlastní ose a ve vlastní režii.

Jasné kontury získala naše cesta na přelomu června a července zakoupením letenek (u aerolinky Starlux přes Taipei) a rezervací ubytování (přes Booking). Pro pobyt v zemi vycházejícího slunce jsme si vyhradili tři týdny v říjnu. Desátý kalendářní měsíc je pro podzimní cestování po hlavním ostrově Honšú přijatelný kompromis. Jet dřív by znamenalo strávit většinu času v gumácích a pláštěnkách. Odložením na později bychom sice zvýšili šance na plně probarvené listí, ovšem za cenu nižších teplot a většího počtu turistů.

Vyjasněním termínu a trasy vlastně teprve začaly skutečné přípravy na cestu. Kde se zdržíme déle, kam si jen odskočíme na výlet, co chceme vidět na vlastní oči, kterým krásám dáme přednost před jinými, jaké možnosti se nabízejí při nepříznivém počasí, jak se budeme přepravovat, které spoje je nutné rezervovat předem a co dalšího musíme zařídit ještě před přistáním v cílové destinaci – bylo toho hodně, co si v těch několika týdnech před odletem říkalo o nastudování a rozhodnutí. A právě v této fázi vstoupil do našeho plánování dot business modelu Open AI, agent, kterého muž pojmenoval příhodně Takeshi.

To on vytvořil první nástřel itineráře cesty po jednotlivých dnech, který jsme potom společně zpřesňovali a upravovali podle našich představ a dostupných možností. V rámci projektu vznikl jeden dokument jako hlavní zdroj obecných pravd a pravidel (letenky, uskutečněné rezervace, osobní preference) a pak master dokumenty pro každý jednotlivý den (s detaily k přepravě, ubytování, programu a otevřeným položkám). Tyto vzorové dokumenty byly navzájem propojené a synchronizované a byly nadřazeny jakýmkoliv dílčím chatům. Výsledkem byl několikastránkový itinerář, kterým bychom se mohli řídit od odletu z Ruzyně po návrat zpátky domů.

Jenomže Takeshi letěl do Japonska s námi a bylo to, jako by nás po celou dobu doprovázel někdo místní, kdo všude byl, všechno zná, se všemi se domluví a vše vyřeší. Jak projít imigrační kontrolou? Jak se dostat z Narity na stanici Ueno? Kam zajít na večeři? Nic, na co by agent Takeshi neznal odpověď. Jedeme na výlet a chceme se zdržet déle než plánováno. Není problém, Takeshi najde pozdější spoj a upraví časy následného programu. Máme chuť na dobré sushi, někde blízko hotelu, protože prší. Pro Takeshiho hračka, najde nám rovnou dvě alternativy a k oběma přidá komentář, proč dát které přednost. Nebojí se poslat nás i do podniků vyloženě pro místní, s jídelníčkem napsaným rukou na tabuli, protože nám z fotky dokáže nabídku přeložit. Ujme se tlumočení, když při rozhovoru s místními narazíme na hranice dorozumění v základní japonštině a angličtině. Vysvětlí kulturní zvláštnosti a jevy, kterým nerozumíme. Poučí o ekonomické situaci, identifikuje pro nás neznámou květenu a zvířenu a poradí s výběrem nejvhodnějšího rýžovaru. A když je potřeba přerezervovat autobus na webových stránkách v japonštině a zbývá málo času na navádění přes snímky obrazovky, ujme se toho a zařídí to sám. Nezažít to na vlastní kůži, považovala bych to za fantazii.

Takže mám-li naši cestu do Japonska charakterizovat jedním slovem, byla fantastická. Jaiponsko v titulku není překlep. AI se ukázala být dobrým sluhou, který eliminoval všechny myslitelné obavy a problémy, s nimiž bychom se jinak v tak exotické destinaci museli složitě vypořádávat. Nezatíženi zbytečnými starostmi jsme tak mohli naplno nasávat atmosféru a krásy hostitelské země. O některé dojmy se s vámi ráda podělím, tak se zase brzy vraťte.