Sedíme takhle v sobotu kolem oběda doma a říkáme si, co podniknem, kam vyrazíme. Bez dlouhého rozmýšlení padne volba na Kofola Music Club. Že to máme trochu z ruky, konkrétně 302 km, nás neodradí. KMC je totiž vážně dobrý klub a čest hrát v něm měli třeba Dan Bárta, Anna K, Mig 21, Arakain, Čechomor, Chinaski, Kryštof, Mig 21, Olympic, Žlutý pes, Monkey Business, Pražský výběr, Peha, Kollerband, Vypsaná fixa, Vojtěch Dyk a B-Side Band, No name – no a v sobotu i Jazzsle. Že neznáte Jazzsle? Tak to pojďme rychle napravit.
Ohlédněte se. Ještě víc. Co to jde. Až do roku 1977. Je to rok založení literárně dramatického oboru Základní umělecké školy Krnov. V repertoáru dramaťáku figurovala dramatizace hudební pohádky Ilji Hurníka Divné jméno, později zmodernizovaná do příběhu O Jazz Julíkovi. A k představení byla potřeba jazzová kapela. A nejsnazší bylo nějakou založit. Pod vedením paní učitelky Jiřiny Fulnekové tak vznikl první školní dixieland, později pak druhý, a v roce 2007 ještě třetí, staršími kolegy považovaný za jazzové jesle, zkráceně Jazzsle. Nenechte se zmást, zakládajícím členům už narostly vousy a pro oční kontakt už dávno nepůjdete do podřepu, ale spíše si budete muset stoupnout na špičky. Tondu, Báru, Vojtu, Vaška, Ondru a Štěpku znám od kočárku, jsou to děti mých přátel, a když je slyším hrát na trombon, trumpetu, klavír, banjo, bicí, klarinet a valchu a zpívat hravé songy Tequila nebo Watermelon Man, dojímá mě to, jako by to byly moje ratolesti, a možná ještě o chlup víc, protože já nezažila jejich odmlouvání, nenapsané úkoly a jiné slabé chvilky. Já se prostě jen raduji z jejich talentu a šikovnosti! Považte, že jsou laureáty loňského ročníku Concerto Bohemia, že už hráli i v rádiu a že vystupovali na jednom pódiu s Jitkou Molavcovou a Jiřím Suchým. Jak postupně odcházejí na studia do míst vzdálených a ještě vzdálenějších, je určitě obtížné scházet se a zkoušet. Ale chci věřit, že dokud budou jen trochu moct, nepřestanou rozdávat radost.
Jazzsle, máte v Praze funclub, víte to?