Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, nenapiješ se dvakrát stejného čaje. Řeka v korytě plyne, čaj v šálku se rozvíjí. Čas nezastavíš. Leda že bys zajel do Střížovic, do té chalupy na návsi. Zavřeš za sebou branku a nevíš, je-li pondělí, či pátek. Bylo tomu tak loni, bylo tomu tak letos. Romantika uzavřeného dvora a jako alternativa ke spaní na půdě luxus stanu na zahradě, do kterého byla natažená šňůra a vítal nás s rozsvícenou lampičkou, planou růží ve váze, sbírkou japonských veršů a lahví moravského vína.
Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, nenapiješ se dvakrát stejného čaje. Stejné místo, stejný hybatel, mnohé přesto jinak. Jiní lidé, různá očekávání, odlišné vnímání čaje. Loni mi čajová škola otevřela svět čaje. Letos mi dala dohlédnout, kde jsou pro mě jeho hranice. Kam až chci v poznávání čajů a pronikání do odrůd, čajových oblastí a způsobu zpracování a přípravy zajít a kam už se vydávat nechci. Není mi jedno, co piju. Ale stejně a možná o chlup víc než na tom, co piju, mi záleží na tom, kde, kdy, jak a s kým to piju. Je zajímavé pohrát si se způsobem přípravy, zaexperimentovat s různými zdroji vody a rozličným čajovým nádobím, porovnat různé ročníky téhož čaje anebo čaje z různých oblastí, ale když dojde na čajové setkání, je čaj jen přívlastkem, nikoliv podstatou. Snadno se pak přejde od šálků ke skleničkám a od čaje k vínu, vždyť čaj a víno jsou si podobnější, než by se na první pohled zdálo.
Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, nenapiješ se dvakrát stejného čaje. Už teď je jisté, že příští rok bude zase jiný. Jinak dobrý. Člověk otevřený si přijde na své bez ohledu na míru své čajové zkušenosti a zběhlosti. Program je navíc pojat šířeji a s přesahem ke všemu, co se jakkoliv pojí s čajovým setkáním. Letos jsme tak jako loni vytvářeli kusamona, minizahrádečky v keramických miskách. Stejně jako loni jsme taky navštívili keramickou dílnu Petra Nováka, který nám tentokrát dal do ruky hroudu hlíny a návod, jak ji přetvořit v šálek nebo misku. Bylo úžasné sledovat, jak rozmanité nádoby ze stejné výchozí hmoty stejného výchozího tvaru nakonec vznikly.
Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, nenapiješ se dvakrát stejného čaje. Počet účastí na čajové škole není omezen, počet míst ano. Ve skupince dvanácti milců čaje potkáte lidi, které byste možná jinak minuli. Kde já bych natrefila na Číňanku s perfektní češtinou, která vystudovala nanotechnologie v Německu a pracuje ve výzkumném ústavu. Nebo na restaurátorku, která se před pár lety na keramickém kurzu seznámila s jedním Slovákem a po dostudování se odstěhovala z Čech na Slovensko. Nebojte, prostor chalupy je dostatečně velký a plný zákoutí skýtajících soukromí, takže míru interakce s druhými si určujete sami.
Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, nenapiješ se dvakrát stejného čaje. Vzpomínky na každou chvíli jsou proto jedinečné. Pár jich zachycují následující obrázky. Namíchala jsem snímky z minulého i tohoto ročníku. Tak co, dýchá z nich na vás kouzlo Střížovic a tamního bezčasí?