Ostrov koček je desková hra anglického tvůrce Franka Westa z roku 2019 a od Vánoc 2021, kdy se dostala do naší herní sbírky, patří k našim nejoblíbenějším hrám. Obvykle ji hrajeme v maximálním možném počtu hráčů, tedy ve čtyřech, vyzkoušeli jsme ale též hru ve dvou a hratelná je dokonce i v sólové verzi a taky ve zjednodušeném rodinném režimu.
Ani nezjednodušená základní hra ovšem není nijak složitá. Doprostřed stolu se položí deska ostrova a k ní dílky koček, které na něm žijí, a karty s proutěnými koši, poklady, bonusy a úkoly. Každý hráč dostane ještě svou hrací desku, představující lodní palubu. Zadání je prosté: dostat na loď co nejvíce koček a zachránit je dřív, než na ostrov dorazí zlotřilý Veth Černoruký a vypálí ho. Že jste o nějakém Vethovi nikdy neslyšeli? To neřešte. Raději si hlídejte, abyste měli koše na odchyt divokých šelmiček a dost ryb na jejich nakrmení.
Ve hře je několik proměnných, díky kterým je dostatečně variabilní a neomrzí se ani při častějším hraní. Už samotné vybírání karet do ruky je napínavé. Pro každé z pěti kol se – dílem vlivem náhody, dílem přičiněním hráčů – mění pořadí, v němž si hráči vybírají dílky koček. Jejich umisťování na palubu je opravdovou výzvou, protože většina zvířátek se na prknech rozvaluje v poloze pro cestování naprosto nevhodné. A smysl pro rodinu i pravidla vám navíc velí držet příbuzenstvo (kočky jedné barvy) pohromadě. Čím větší skupina, tím více bodů na konci hry. K vítězství vám ale mohou pomoci i posbírané poklady a splněné úkoly. Anebo vás od něj vzdálí odečty, třeba za nevyužité prostory lodi nebo za krysy na palubě.
Možná se teď divíte, jak by na lodi plné koček mohla nějaká krysa vůbec přežít. Tak já vám něco povím na našeho kocoura. Jmenuje se sice Mišák, ale píše se měkce, jako Míša, a myši jsou mu ukradené. To jsem takhle jednou zůstávala na víkend v Praze, takže na chalupě byli jen Petr, Mišák – a myš. Bylo to krátce poté, co se kvůli opravě komína rozebíral kus střechy, tak se asi nepozorovaně dostala ze zahrady přes půdu až do kuchyně, a dokud ji pan hospodář neobjevil, parádně si to užívala. Mámo, v kuchyni je myš! Vždyť máme kocoura! No jo, ale ten leží v posteli a spí. I nastražil pantáta do skříňky pastičku a šel taky spát. Vprostřed noci rána jako z děla. Pantáta vyskočí z postele, pátrá a šátrá – a vida, myš se chytla! A Mišák? Nic. Celý lov sladce prospal. Na jeho obranu budiž řečeno, že ho nechováme jako Krysaře, ale jako terapeutického plyšáka, kteroužto funkci zastává s plným nasazením a znatelnými výsledky.
Zpátky k Ostrovu koček. Hra se dočkala už tří rozšíření, první dvě byla u nás vydána pod hravými názvy Pozdě, ale přede a Byly by ryby. My jsme loni pod stromeček dostali to třetí – Koťata a jiná stvoření, které je na předchozích dvou nezávislé a je to vlastně trojí rozšíření v jednom. K dílkům koček vám přibydou dílky malých koťat, v prvním kole můžete na palubu umisťovat i dávné bytosti, které navyšují bodové skóre za rodiny koček, a průběh hry můžete ještě zpestřit modifikujícími událostmi.
Nakonec pár slov ke krabici. Co je v ní, už víte. Pozornost si ale zaslouží i to, co je na ní. Na první pohled jsou to obvyklé informace o počtu hráčů, jejich doporučeném věku a herní době, plus stručný přehled herních komponent a základní charakteristika hry. Potud nic, co by vybočovalo z řady. Ale když nadzdvihnete víko, odkryjí se vám na bocích spodního dílu krabice medailonky s popisem ostrova, vyprávěním o Vethovi a představením jednotlivých kočičích rodin – modrých Prskoškrábů, zelených Goratů, oranžových Servališků, fialových La perel, červených Karminiánů i vzácných Oshaxů. A na rubové straně víka malá milá vychytávka: značka, na kterou lze během hry umístit kočku domácí jako morální podporu. Zda to zabírá, to vám nepovím, protože jak jste jistě pochopili z příhody s myší, náš kocour není zrovna typický představitel kočky domácí a jediné dvě značky, na kterých je ochoten setrvat, jsou na posteli a u misky s vybranou krmí. Snad kdybychom mu do víka nastražili kousek svíčkové, to by si dal říct. Jenomže to by byla pěkně mastná podpora. A mastné víko.