• Text: ťuhýk - foto: ťuhýk

Ras-el-hanout



Kdyby Albrecht Dürer ještě ležel v hrobě, určitě by se v něm obrátil. Na výstavu jeho obrazů a grafik ve vídeňské Albertině jsem se moc těšila, ale to těšení nakonec bylo výrazně příjemnější než výstava sama. Vlastně mi z ní i po těch bezmála dvou letech zůstávají v paměti jen dva vjemy: přemnožení nadživotní plastoví zajíci výrazných barev, kteří kolonizovali prostor pokladny a obchůdku, a stejně tak přemnožení návštěvníci výstavních sálů, snažící se přes hlavy ostatních vyfotit mobilem Klanění tří králů a Růžencovou slavnost. Nedělalo mi to dobře. Pachuť z nevydařené akce kulturní jsme se rozhodli spravit zážitkem kulinárním.


Když si s Petrem potřebujeme vyjasnit, kde se něco v nějakém městě nachází, jako orientační bod udávám já nejbližší kostel, on nejbližší restauraci. Má na ně nos. A tak i tehdy ve Vídni vyčmuchal podnik jen deset minut chůze od galerie (kousek od kostela svatého Karla Boromejského). Hostinec Zur Eisernen Zeit, místními nazýván die Eiserne, najdete na Naschmarktu. Je to příhodná adresa. Pojmenování trhu je prý odvozeno od německého slova die Esche, jasan, jelikož v sudech z jasanového dřeva se vozilo mléko na zdejší, původně mléčný, trh. Anebo získala tržnice jméno od popela, die Asche, který se tu údajně skladoval. Ať tak či onak, dnešní označení tržnice evokuje sloveso naschen, které se překládá jako mlsat, a my jsme si v té milé malé hospůdce krásně smlsli na poctivém telecím řízku s bramborovým salátem, a ještě nám k tomu zahrál harmonikář.


Nebyli bychom to my, kdybychom na Naschmarktu neprošmejdili všechny stánky. Nejvíc nám učaroval ten kořenářský. Pravda, plastovým krabičkám chybí poezie papírových kornoutů, ale zkuste si dovézt skořici, muškátový oříšek, kardamom, kurkumu, nové koření, hřebíček, chilli a pepř v kornoutcích z Vídně až do Prahy a neusypat. Leda že byste si všechno vsypali do jednoho pytlíku. A to byste mohli. Vyjmenované položky jsou totiž obvyklým složením jedné vyhlášené severoafrické kořenící směsi, známé pod označením ras-el-hanout. Název je arabský a znamená v podstatě to nejlepší, co může obchod nabídnout. Takže vám nic nebrání k tomu všemu, co už ve svém kornoutu máte, dosypat ještě třeba pískavici, sladkou papriku nebo římský kmín. Anebo něco jiného. A když si to koření dovezete v pořádku domů, můžete ho vtírat do masa, zejména drůbežího, obarvit jím rýži, nebo ochutit nějakou fakt hustou polévku. Anebo vyzkoušet Petrův květák podle receptu z kuchařky pro kočku, na které spolu s naším kocourem pracují:


Květák na orientální způsob (40 minut)

· 1 květák

· 1 větší cibule

· 6 stroužků česneku

· 1 lžička ras-el-hanout

· 2 lžičky kurkumy

· 2 lžičky římského kmínu

· olivový olej, himalájská sůl

Květák rozebereme na menší růžičky. Vložíme do mísy s kořením, hrubě nasekaným česnekem a na měsíčky pokrájenou cibulí.

Dáváme velký pozor, kde je v kuchyni kočka, protože kurkuma pekelně barví. Toto však nemusí řešit majitelé zrzavých koček.

Zalijeme vše přiměřeně olivovým olejem a osolíme. Důkladně směs promícháme, aby se nám růžičky květáku dobře omastily a okořenily.

Volně rozložíme na pečicí papír a pečeme na nízkém plechu 15 minut při 180 stupních. Směs pak promícháme a pečeme dalších 10-15 minut. Necháme odpočinout. Podáváme posypané čerstvou petrželí.


Nechte si chutnat, ať už ve vídeňské hospůdce, nebo doma v kuchyni!


#recepty #restaurace #výstavy