Když bydlíte v Holešovicích a máte psa, je Stromovka ideálním místem k venčení. Za procházku ale původní královská obora stojí, i když tam nebydlíte a psa nemáte. Ovšem courat se po parku v zimě po setmění, to je leda tak pro otužilé romantické duše. Jelikož můj smysl pro romantiku umírá při pocitové teplotě nižší než lze vyjádřit kladným dvouciferným číslem, omezila se naše poslední procházka na obkroužení Planetária, kterým jsme se vzápětí nechali pohltit jako černou dírou.
Ani nepamatuju, kdy jsem tam byla naposledy, ale bylo to hodně dávno. Rozhodně tehdy ještě nebyla ve foyer ta interaktivní expozice, která je tam dnes. Jako malé děcko jsem pobíhala od jednoho exponátu k druhému a zkoušela jsem si sextantem změřit zeměpisnou šířku Prahy, potěžkat plechovku coca-coly na různých planetách a porovnat svou aktuální hmotnost na Zemi s hypotetickou hmotností třeba na Jupiteru, nebo na Měsíci, nebo na Slunci a představit si sebe samu jako velrybu, co se koupe v slunečních paprscích. Přes rameno Jurije Gagarina jsem nakoukla do interiéru vesmírného modulu a po očku sledovala návštěvníky, kteří se v trenažéru odvážně projížděli po Marsu a po Měsíci. Zajímavých předmětů, textů i obrázků byl plný sál, jen experimentální zahrada v suterénu asi právě překonávala experimentální krizi. Výstavka, třebaže rozsahem menší, snese svým pojetím srovnání s libereckou iQlandií.
Hlavním lákadlem pro nás byl promítací sál. S ohledem na vánoční čas jsme si vybrali titul Za tajemstvím betlémské hvězdy. Nevěděli jsme, co od toho čekat, a dočkali jsme se příjemného překvapení. Multiobrazová projekce s komentářem namluveným Radovanem Lukavským byla poutavá i poučná. Film vás vyvede z omylu, že hvězda, která svítila na cestu do Betléma mudrcům z Východu, byla kometa. Vlastně se dřív mělo za to, že to byla nějaká nová hvězda, a taky nad jesličkami bývala zobrazena prostě jako hvězda. Později někoho napadlo znázornit paprsky, které od ní míří k Ježíškovi. A ještě později někdo další pod vlivem pozorování komety na hvězdné obloze spatřil v těchto paprscích ocas vlasatice. Odtud byl jen krůček k jeho otočení, takže dnes vlaje za hvězdou, jako by to byla kometa. Pro objasnění astronomického úkazu provázejícího Ježíšovo narození je třeba sáhnout do starých čínských a korejských záznamů a popřát sluchu astrologii. Kromě pravděpodobně znějícího vysvětlení zářivého a jedinečného úkazu na nebi se divákovi dostane i historicky přesnějšího data narození Ježíše Krista. Kdo by to byl řekl, že slavím narozeniny na Vánoce, přesněji, že ty dějinné události Vánoc připadají na mé narozeniny?
Říká se, že budoucnost je ve hvězdách. V Planetáriu jsou hvězdy jako na dlani. Takže do budoucnosti tudy, že?