V posledním adventním týdnu jsme zajeli za příbuznými do Krnova. Byla to naše druhá návštěva po zářijových povodních a tentokrát už nebylo potřeba volit alternativní trasy, jelikož už byla průjezdná cesta z Bruntálu přes Nové Heřminovy a Zátor. Reflektory auta plaší tmu zimního večera, neumí ale zaplašit chmury a tíseň, které vyvolává pohled na obec, jež je i po čtvrt roce dřiny a úklidu stále ještě poničená, otlučená, pobořená a zabahněná. Také Krnov ještě svírá všudypřítomný prach z vysychajícího bláta a rekonstrukce rozbitých cest a budov zabere spoustu času. Zavřeno má velký Kaufland i spousta malých obchůdků, v řecké restauraci na náměstí nevaří a minorité budou vánoční bohoslužby sloužit ve farním kostele. Neznám nikoho, kdo by vyvázl beze škody, minimálně sklep to vyplavilo snad všem, i mým rodičům, mému bratrovi, mým kamarádům.
Není divu, že se voda dostala i do Flemmichovy vily, vždyť řeka protéká hned za její zahradou. Pronikla ale jen do suterénu a do přilehlých hospodářských prostor. Výstavní síně a vybavení interiéru zůstaly díky vyvýšené poloze v suchu. Ušetřeny tak zůstaly i vitráže v oknech do zimní zahrady. K těm již dříve zrekonstruovaným přibyla začátkem září jedna malá, a pak koncem listopadu ještě druhá velká vitráž, které jsem sobě a Krnovu nechala nadělit v narozeninové sbírce. Chci ještě jednou z celého srdce poděkovat všem, kdo přispěli na sklíčko nebo dvě, a podělit se o tu dobrou zprávu, že vitráže jsou osazené, že se paní vitrážistce moc povedly a přidaly vile trochu na kráse a mně hodně na radosti. Kdykoliv teď pojedu do svého rodiště a odskočím si do muzea, potěším se tou křehkou nádherou a zahřeju se dobrotou svých blízkých a přátel, která je do těch oken zatavená. Pro víc informací a obrázků si klikněte na starší příspěvek Narozeninová sbírka, nebo na rozhovor v Krnovských listech a prolistujte si facebookové stránky muzea.
Štědrost patří i k vánočním svátkům. Malým dětem pomáhá zvládat netrpělivost počítání, že už se jen párkrát vyspí a přijde Ježíšek. Našemu kocourovi je potřeba počet vyspání navýšit na pětinásobek – ne že by kočky slavily Vánoce jindy, jen zkrátka stíhají toho spaní víc. Nám monofázickým dospělým ten čas utíká dost rychle a není snadné nepoddat se stresu, co všechno by bylo dobré stihnout a připravit. Je fajn moct z toho na chvíli vyskočit a odskočit si na ranní roráty, večerní svařák s přáteli, nebo na koncert, či do divadla – třeba do nenápadného D21, kde se malé jeviště ve vnitrobloku vinohradského činžáku na chvíli změní v Betlém a pět herců v Marii, Josefa, archanděla Gabriela, pastýře, krále, ďábla, Heroda, archanděla Michaela a pár dalších postav vánočního příběhu, jak jej přebásnil Jan Antonín Pitínský. Osobitá poetika i dramaturgie představení funguje na všechny, od prťat až po babičky.
Opatřila jsem si Pitínského text, z kterého ocituji obraz Dary v Betlémě: - hej já nesu trochu slámy - a já zas to samý - já cejchu že je zima - ja protivnýho z Protivína - já zas svý malý pěsti - a já nic sem nestih - hej pozor nesu plínu - a co neseš ty mu? - ále svý oči malý - ty už to celý proplakaly - já celý srdce co mi bije - já písek z Mezopotámie - já hrnec moře z velký dálky - a ty si vyšíval ty? - mý ruce sou popraskaný - ty tvý ruce – furt to samý - já přines mák v makovici - já svoji starou na truhlici - hoď mu ji tam - hoď si ji sám - pozor nesu medvíďátko - nebereme baťko! - jak to že né? - dyť ho sežeré! - a co neseš ty matinko - ále mouky malinko - já nesu svý malý hříchy - sou takový tichý - tak na ně houkni ať se rozsypou - Metoději taky pojď - dyk nic nemám - nic se nelam - stačí slůvko - je mi úzko - my neseme dobrý zvěsti - to ste nemuseli nésti - a co vy bratři? - to mu patří - bodejť – králi - je tak malý - co abychom mu zazpívali - písničku nikdo nepřines - na co by ji nes - tu známe všichni.
Ať už nahlédnete do Betléma přes plamínek svíčky na štědrovečerním stole, nebo skrze rozzářené oči dětí u stromečku, nebo v rozsvíceném půlnočním chrámu, ať už budou vaše ruce plné plínek, hrnců, mouky, hříchů, anebo budou popraskané a prázdné, ať už bude za okny sucho, bláto, nebo sníh, nepřeslechněte tu nejlepší zprávu ze všech – a pošlete ji dál:
Narodil se Kristus Pán! Nám narodil se!
Comments