Některé víkendy jsou tak krátké, že ani nestihneme odjet na chalupu. Jako třeba tento. Trochu vyvětrat jsme se ale potřebovali, a tak jsme v sobotu po obědě načetli mapy.cz a hledali nějaký zelený flek blízko Prahy, který bude dostatečně zajímavý pro nás a zároveň málo lákavý pro cyklisty, bruslaře a pejskaře, které sluníčko vylákalo z jejich děr stejně jako nás. S vítězným návrhem přišel Petr: Břve.
Že ho upoutala právě tato obec, přičítám tomu, že byl v dětství mučen lámáním jazyka. Její krkolomné jméno je hračkou pro někoho, kdo přeříkával: Jiřinka s Mařenkou přikryjí se peřinkou, pod peřinkou dobře je, peřinka je zahřeje. Pozoruhodné je, že navzdory sterému opakování téhle mantry nemá můj muž dodnes zvládnutou práci s přikrývkou a bez ohledu na to, kolik duchen a dek má k dispozici, všechny si je schumlá pod sebe a spí odkrytý. Takže když se Petříček s Mařenkou chtějí přikrýt peřinkou, musí se Mařenka podělit o tu svoji, a přitom si ji dobře hlídat.
Ale zpátky k těm Břvím. Jestlipak víte, co to byly či jsou břve? My s Petrem už ano, a abychom vás nepřipravili o radost z hledání a hádání, schovali jsme vám správnou odpověď mezi několik vymyšlených. Takže:
a) myslivecké označení pro bobří říji,
b) pahýly stromů ulámané vichřicí,
c) lávky přes vodu z neopracovaného dřeva,
d) dřevěná zábrana oddělující rytíře při souboji s dřevci,
e) příležitostná daň odváděná břevnovskému klášteru.
Břve jsou částí obce Hositivice na západ od Prahy a nejsnáz se do nich dostanete autem, pokud se vydáte směr Zličín a odoláte pokušení zashopovat si v Ikee. V době předvánoční se tomu ale odolává velmi snadno, protože sjet do kolony popojíždějící k nákupnímu centru by bylo vážně za trest. Takže pá pá, Zličíne, ahoj Břve.
Správná odpověď etymologického kvízu se nachází přesně uprostřed. Břve pomáhaly dostat se přes vodu suchou nohou a při pohledu na mapu měli místní můstků vskutku zapotřebí: nacházejí se tady Litovický, Kalý, Břevský, Strahovský a Bašta, rybníky propojené Litovickým potokem a obklopené mokřady. V jednotném čísle zní břev o něco povědoměji díky příbuznému břevnu.
Parkujeme u sportovního areálu a vydáváme se po značené naučné stezce Hostivické rybníky a já bych po prvních pár krocích klidně hlasovala pro to, že břve označují pahýly stromů. V jednom z nich je nenápadně skrytá fotopast střežící nejopuštěnější zahradu za hradbami Prahy. Něco na té zahradě ale musí být, protože ji pro jistotu hlídá ještě sousední vojenský areál, obehnaný žiletkovým drátem. I když ten stráží hlavně letiště. Ruzyně je odsud vzdušnou čarou jen dva, tři kilometry. Startující letadla je tady slyšet všude (vidět jen odněkud).
Vzpomínáte na vyprávění o procházce bizarním kempem (Bizár) nebo o překvapivém kamenném kruhu v Černívsku (Tantrický výlet)? Náš komorní Klub zimní turistiky KluZiT má čich na neobyčejné cíle a Břve se do paměti obou členů klubu rovněž nesmazatelně zapsaly. Vedle zajímavostí lingvistických a přírodních zbývá zmínit ještě architekturu.
Podle definice na Wikipedii je architektura v nejobecnějším pojetí synonymem pro stavitelství a zabývá se tak jak globálním pohledem na urbanismus či krajinu přes klasické stavitelství budov až po design jednotlivých detailů, jako je zahradní či bytová architektura. V užším významu slova pak označuje stavbu, která je nositelem nějakého uměleckého pojetí či názoru. Tím vyjadřuje umělecké ztvárnění staveb, jejich styl a způsob, jakým byly postaveny. Architektura je tak chápána jako umělecké dílo, které je zároveň kulturním a politickým symbolem doby. Jestli vám to přijde nesrozumitelné, projděte si Břve, přátelé, tam vám předchozí řádky budou dávat dokonalý smysl. Jen neslibuji, že vám bude jasné i to, jaké umělecké pojetí či názor místní architektura vlastně vyjadřuje.
Do Břví se prý kdysi chodila koupat půlka Prahy. Tak to koupaliště už tu dnes nenajdete, ale jinak tu je toho k vidění hodně, počínaje torzem stavby započaté ještě Socialistickým svazem mládeže a konče unikátní kaplí na zahradě někdejšího statku č.p. 1. Už na mapě jsme si všimli neobvyklého zasvěcení kaple: Panny Marie, Hvězdy evangelizace. Přívlastek jako z loretánské litanie, ve které je ale Maria vzývána jako Hvězda jitřní. Břevská kaple je velmi specifická. Byla postavena pro TV Noe a ta z ní přenáší mše svaté pro věřící, kteří se nedostanou do kostela. Jednou by snad měla být obklopena meditační zahradou, pak se sem rádi vrátíme a třeba budeme mít i štěstí a budeme moci nahlédnout dovnitř a nechat na sebe působit ducha cenami ověnčené stavby. Teď se podél plotu vracíme z kraje obce zpátky k autu. Míjíme přitom někdejší ovčín pro bratru tři sta oveček. Kdo ví, kde našly domov, protože tady se teď lisují plastové výrobky, třeba sedačky do tramvají, brankářské přilby nebo vaničky do vozíčků pro miminka v porodnicích.
Je jeden z nejkratších dnů v roce. Slunce zapadá minutu po čtvrté odpoledne a milosrdně halí do tmy nejen polámané listnáče na březích hostivických rybníků, ale i nesourodě poslepované stavby všech pěti břevských ulic. Cestou domů si Petr vzpomene na Grossmanna s Šimkem a začne si za volantem prozpěvovat: Vždycky takhle po ránu s přírodou si řvu. Jen to poslední slovo vyslovuje spíše jako břvu.