top of page
Text: ťuhýk - foto: ťuhýk

P. S. (Kythira #9)


Řecký ostrov Kythira jsme v předchozích osmi příspěvcích prozkoumali křížem krážem



  • Pověděla jsem vám, jak se na Afroditin ostrov dostat a co od něj čekat.

  • Pod titulkem P jako pupek jsem vám představila Potamos, středobod celého ostrova.

  • Podivíni, piráti a snílci vás provedli po vesničce Aroniadika a po přístavu Diakofti.

  • Část nazvaná Jeskyně vedla pod zem.

  • Následoval výlet do minulosti. Co všechno bylo Semleto staletími ukazují místa jako Paleochora, Kato Hora nebo vodní mlýny u Mylopotamosu.

  • V šesté části jste si mohli přečíst o Černé Madoně, červené Toyotě, zelených fazolkách a bílomodrých domcích a poznat tak Všechny barvy jihu ostrova.

  • Navazující příspěvek obohatil vaši prostorovou i smyslovou představu o Kythiře o Všechny chutě severu.

  • Minule na sebe všechnu pozornost strhly Písek a oblázky kythirských pláží.



Toulat se s prázdným žaludkem není ono, takže jsme se společně zastavili i v několika tavernách. Taky jste se potkali s přátelskými ostrovany a ostatními turisty. I nějaká ta kočka se tu a tam propletla vyprávěním. Přesto zbývá par postřehů a vzpomínek, na které ještě nedošlo, a které si chci i sama pro sebe v tomto posledním kythirském příspěvku uložit do virtuální paměti.


Mapa ostrova – Paní průvodkyně stála za bačkoru. Na záskok za jinou průvodkyni kývla na poslední chvíli a o ostrově nevěděla lautr nic. Mezi účastníky zájezdu však bylo několik žen, které se na Kythiru vrací opakovaně, a když Petr jedné z nich pomohl s komunikací při pronajímání auta, oplatila se mu tipy, kam na ostrově zajet a co vidět. Petr si je zapsal a zakreslil přímo do mapy, která nám věrně sloužila po celý pobyt až do roztrhání vlastního těla. Mimochodem, když se tak na ten ostrov mrknete, co vidíte? Nám tvarem připomíná zápěstí a hřbet pravé ruky, která jako by něco držela. Podle nás svírala ostrůvek Antikythéra, který jí ale uplaval směrem ke Krétě. Jeho název jste možná zaslechli v souvislosti s nálezem mechanismu, považovaného za první počítač na světě, který byl sestrojen ještě před tím, než se začal počítat náš letopočet.


Průvodce – Mohlo by se zdát, že v době internetové ztrácí průvodce v tištěné podobě své opodstatnění. Jenomže co když se pohybujete v oblastech, o kterých se toho na internetu moc nedočtete, a navíc jste nezřídka mimo signál? Investice do knížky pořízené v potamoském obchodě s papírenským zbožím a knihami se nám vyplatila. In search of Kythera and Anikythera – Venturing to the Island of Aphrodite se dá přeložit jako Hledání Kythiry a Antikythéry – Vydejte se na Afroditin ostrov a zní to poměrně nudně, jenomže co taky chcete vymýšlet originálního, když z toho má být zřejmé, že je to průvodce a že vás provede po Kythiře. Důležité je, že jeho autorka Tzeli Hadjidimitriou je profesí fotografka a organizuje workshopy na rodném ostrově Lesbos a právě na Kythiře. Takže ji dobře zná, má ji opravdu prochozenou do poslední vesničky, a když se vám podaří v její knížce bez rejstříku zorientovat, najdete v ní vše, co jako turista potřebujete o minulosti i současnosti ostrova vědět.


Hotel Romantica Apartments – Nabyli jsme dojmu, že patří k největším na ostrově, nepředstavujte si ale žádný mega hotel. Po počátečních zmatcích, ve které z jeho dvou budov nám cestovní kancelář vlastně rezervovala pokoje, už náš pobyt nic nerušilo. Vlastně občas pokojské, ale chyba byla na naší straně, už jsme měli být dávno mimo pokoj. Uklízely nám dvě černošky z Guiney, teta a její neteř, a já si s nimi svou omezenou francouzštinou mohla trochu popovídat o Conacry a jedné školačce, které jsem přispívala na výuku, než se s rodinou odstěhovala z hlavního města na venkov. Snídaňový bufet nám taky připravovali cizinci, dívka a dva mladíci z Nepálu. Jen ten starý pán, který každé ráno zaléval květiny na hotelovém pozemku, byl na první pohled Řek. V den našeho příjezdu začal sázet ve svahu naproti hotelu kytičky. První den z nich vytvaroval písmeno R, další den O, pak M, A, N, T, I, C a stihli jsme zahlédnout i A. Skrápěl je vlastním potem a hned je zakrýval posekanou trávou, aby mladé rostlinky nesežehlo ostré slunce, takže v plné kráse se rozkvetlá romantika předvedla až turnusu po nás.


Obchod v Agia Pelagia – Představte si takovou středně velkou vietnamskou večerku s potravinami, drogérií, papírnictvím i léky. Představte si ji vypiglovanou, zboží v regále pěkně srovnané. A teď si za pultem představte pána s prořídlými šedivými vlasy, osmahlým obličejem a úsměvem pohádkového dědečka, co jakmile ve vás vytuší cizince přepne z řečtiny do angličtiny, ale jen proto, aby se vás zeptal odkud jste a mohl vás pak pozdravit ve vašem jazyce. Ano, i dobrý den a na shledanou umí. Pan Georgios Kapsanis, jehož rodina provozuje místní sámošku už od roku 1912, nám vždy ochotně odpovídal na zvědavé dotazy k životě na ostrově, a když náhodou nebyl zrovna za pultem, stejně přívětivě se k nám měl jeho syn.


Fatourada – Na začátku je tsipouro. Vlastně ne, na začátku je hroznové víno. Z vylisovaných zbytků bílých odrůd se na dvakrát nebo na třikrát destiluje pálenka s chráněným zeměpisným označením tsipouro. No a když v téhle brandy vymacerujete citrusovou kůru, třeba mandarinkovou, spolu s hřebíčkem a skořicí a srazíte obsah alkoholu na polovic, vznikne vám likér, který místní pojmenovali fatourada. Voní pěkně, o tom žádná, ale varuju vás, bez ledu ho ani nezkoušejte, mohla by se vám zalepit pusa tak, že už byste ji neotevřeli.


Turistika – Ostrov je protkán mnoha značenými a na internetu podrobně popsanými stezkami a vydat se po pěších stezkách podél řek a mezi kopce určitě stojí za to. Jen to není aktivita slučitelná s teplotami, které na Kythiře panují v letních měsících. Vyrazili jsme si do kaňonu kousek za Avlemonasem i cestou přes Fratsii do hor směr Paleokastro, odkud zrovna bača na traktůrku odvážel z pastviny nemocnou ovečku. V obou případech jsme to ani ne po kilometru otočili zpátky. Nicméně už víme, že Kythira je ostrov, na který stojí za to vyrazit někdy znovu, pro změnu na jaře, kdy teče voda v řekách a svahy kopců pokrývá žlutý koberec imortelek sempreviva helichrysum, symbolu ostrova.


Jak nás to učil pan Georgios? Ta léme tin epómeni forá. Uvidíme se příště.



 

 

 

Comments


bottom of page